Název

2015_03_04 Mocalka

Popis

Rozsáhlý systém křivolakých štol a sálků na jižním okraji prosecké plošiny, zvaný Močálka.

Je to charakteristický důlní díl v Proseckých skalách. Jedná se o torzo nepoměrně delšího podzemního labyrintu. Současná délka přístupných chodeb je asi 500 m, ale celkový rozsah proseckého podzemí mohl dosahovat 5-7 km. Předmětem těžby byl bílý, kaolinický, rozpadavý pískovec peruckých vrstev. Těžba probíhala ručně, pískovec bylo možné vylamovat špičákem. Počátky těžby jsou písemně zachyceny až koncem 18. století a těžba pokračovala ještě v první polovině 20. století.Největší rozmach těžby byl v 19.století, kdy se písek používal na štuky, výrobu pískových mýdel a na posypávání prkenných podlah.

Jedinečnost Močálky a v menší míře některých dalších podzemních prostor na Proseku spočívá v tom, že dělník si při těžbě vybíral nejměkčí partie, tj. hlavně ta místa, kde podél tektonických puklin docházelo k zátekům vody. Tím vlastně exhumoval přírodní stav. Výsledný tvar chodeb se podobá spíš jeskyni než umělé těžbě a také jej můžeme považovat za jakýsi iniciální tvar pískovcových skalních měst. Zatímco např. na Kokořínsku jsou nejměkčí partie erodovány působením přirozených faktorů, tak v podzemí Proseka se k podobnému „kvádrovému“ rozpadu pískovcového masivu dostáváme díky lidské činnosti.

Močálka je největším a nejzachovalejším zdejším systémem. Od roku 2001 je uzavřena a probíhají zde průzkumné práce, které snad budou ukončeny zpřístupněním této památky veřejnosti

Nastavení